Postojem veterináře Osičky ke zvířatům jsme zklamáni stejně tak, jako jeho ledově chladnými reakcemi na násilné zacházení se zvířaty. Rádi bychom se vyjádřili k jeho postojům sdíleným v pořadu DVTV a vyvedli veřejnost z omylu, že veterinární správa a samotní veterináři chrání zvířata před utrpením, protože to oni sami nastavují praktiky, které by u psa či kočky byly nazvány týráním, za legální praxi. Chránit zvířata může každý jako jednotlivec tím, že se rozhodne nepodporovat jejich utrpení a zabíjení.
➡️ Reakce veterináře a chovatele krav na týrání zvířat (podle znění zákona):
„Kolikrát vidíme v parku, jak někdo táhne psa na vodítku, a nepozastavuje se nad tím, přitom ten pes je taky tažený tou vlastní vahou za krku. To zvíře je postavené tak, že to přežije."
Je zřejmé, že není vůbec překvapen a jeho chladná reakce na nemohoucí krávu taženou řetězem omotaným kolem krku za traktorem to jen dokazuje. Nezmiňuje se o nelegálních praktikách, které slovy zákona zvířeti prokazatelně způsobují značnou bolest, utrpení nebo zhoršují jeho stav, natož aby prokázal soucit z pozice veterináře.
➡️ Veterinář neřeší otřesné chování zaměstnanců z pohledu zvířat, nýbrž z pohledu škod v ekonomice chovu
„Ty chovy už tady neměly být nebo tady nebudou, pokud nezmění svůj přístup (stresové nahánění zvířat k dojení). Pokud se chováme racionálně jako chovatelé a ekonomové, tak tohle chování ke zvířatům si nemůžeme dovolit už jen z ekonomických důvodů…. Všichni jsme jen lidé a někdy člověk vybuchne.”
Zdokumentované farmy by existovaly a dále bohužel profitovaly i přes stresové nahánění na dojírnu. Zvířata jsou vyšlechtěna na masivní produkci mateřského mléka, které z nich zaměstnanci sacími přístroji získávají nehledě na jejich prožívaný stres. Zaměstnanci nemají žádný vztah ke zvířatům, když zvířata vnímají jako oběti k vykořisťování.
➡️ Reakce veteřináře na odebírání čerstvě narozeného telete krávě
„Nepodporujeme ve zvířatech mateřský instinkt. Pro tu krávu to není stres, bere to úplně normálně.Ta zvířata šlechtíme tak, že je člověk součást jejího života, krávu nemusím přesvědčovat žádným násilím. Kdybych se o tele nepostaral, tak je velká pravděpodobnost že to nepřežije.”
Vědecké etologické studie dokazují, jak silné mateřské pouto se mezi krávou a teletem rozvíjí již od prvního matčina olízání. Matka své mládě rozpozná podle specifické vůně a hlas. Přivedení telete na svět však není prioritou mléčných farem, tou je zisk mléka na úkor potřeb telat. Tele je odebíráno z důvodu zneužívání jeho matky, protože je nucena odevzdat maximální množství mléka.
➡️ Veterinář argumentuje, že důkazem pohody krávy je nadojení velkého množství mléka
Na dotaz o tom, zda kráva je kráva „v pohodě", když je oplodňována, rok co rok zažívá ztrátu svého telete, nenaplněné mateřské potřeby, denně je nucena odevzdat vlivem přešlechtění až 60 litrů mléka a její život často končí metabolickým vyčerpáním a pomalým umíráním, odpovídá: „Je otázka, jak to budeme měřit. Já jsem přesvědčen, že jsou v pohodě, protože jinak by takový velký metabolický výkon v dojení nepodaly."
Jedná se však o důsledek šlechtění zvířat na hranici schopnosti jejich metabolismu. Tato nepřirozeně vysoká produkce mléka jim činí zdravotní potíže z odvápnění, ze zaníceného vemene, a výrazně zkracuje život.
➡️ Veterinář se ze své role, která má chránit zvířata, staví proti kamerovým systémům na všech jatkách v ČR s online přenosem
„Svým způsobem to chrání zvířata,máme to v legislativě, jsou například zakázané veřejné porážky prasat. Společnost je nastavená tak, že neděláme divadlo z toho, že zvířata porážíme. Je to úcta ke zvířeti.”
Přitom právě chovatelé a majitelé jatek jsou zodpovědní za to, že zabíjení zvířat není transparentní a naopak je záměrně skrýváno, aby široká veřejnost žila v klamu a pohodlnosti. Právě proto apelujeme na zavedení kamerových systémů na všech jatkách České republiky s online přenosem, aby se každý mohl transparentně rozhodnout, co, respektive koho konzumuje, a jestli je to nutné.